– Jednoduchá na údržbu
– Snadná na úklid
– Vyhovující tepelné vlastnosti
– Odolná
– Splňující požadavky zdravotní i technické nebo bezpečností
To jsou požadavky na podlahové krytiny, nehledě na to, kde jsou umístěné. Ovšem do jednotlivých místností se hodí jiné materiály. Jaké jsou ty vhodné a jakým bychom se měli vyhnout?
Seznam pravidel, podle kterých se podlahy pokládají:
1. Charakteristika místnosti (náročnost n vlhkost, odolnost)
2. Umístění podlahového topení
3. Zvuková izolace (správné odhlučnění a také akustika)
4. Životnost podlahové krytiny.
Chodba
Vstupní místnost má být reprezentativní a velice snadno čistitelné, vzhledem k tomu, že je často používaná. Navíc musí být velice odolná vůči poškození, nejčastěji mechanickému. Velice nevhodné je proto dřevo, laminát, nebo třeba koberce. Vhodný materiál: dlaždice, lino, vinyl (tvrzený), elastické podlahy, kámen, beton, lité podlahy
Kuchyň
Opět se musí jednat o podlahu, které toho hodně vydrží a je hygienická, navíc nesmí být kluzká. Nevhodné materiály jsou koberce, laminát, dřevo. Vhodný materiál: dlažba, tvrzený vinyl, lino, korek, elastické podlahy
Obývací pokoj
Zde je podlaha dekorativní, designová. Měla by být jak hřejivá, tak i praktická a estetická. Nevhodnými materiály jsou kámen nebo lité podlahy. Vhodný materiál: dřevo, vinyl, parkety, korek, laminát, vinyl, litá podlaha (pokud zavedeme podlahové topení)
Dětský pokoj
Zde je hlavní funkčnost. Podlaha musí být teplá a měkká, také příjemná na dotek. Navíc musí být podlaha dobře udržovatelná. Nevhodné materiály jsou dlažby, lité podlahy, PVC nebo kámen. Vhodný materiál: linoleum, tvrzený vinyl, dřevo, laminát, elastické podlahy, koberec
Koupelna
Voda a vlhkost jsou nepřítelem hlavně koberců, dřeva a laminátu, z toho důvodu jsou tyto materiály nevhodné. Hodí se sem naopak odolné materiály, jako jsou dlažba, vinyl, lité podlahy, linolea nebo korkové podlahy.